Kdy naposledy jste se za něco kritizovali? Často na sobě vidíme chyby, různé nedostatky. Můžeme si například v něčem horší než ostatní a porovnáváme se. Někdo si nepřijde dost "dobrý" nebo "schopný" nebo "hezká" či "chytrá". Zkusme se všichni zamyslet se nad tím, za co se sekýrujeme...na co jste přišli?
Co kdybychom vůči svým "nedostatkům" zaujali jiný postoj? Co kdybychom se učili přijímat sami se vším, přesně tak, jak jsme? Možná to, co na sobě vnímáme jako nedostatek, může někdo vnímat jako velikou přednost. Možná to, že se na něco kritizujeme vyplývá jen z toho, že jsme kdysi měli špatnou zkušenost s někým, kdo nás za to kritizoval...a my jsme to pak přijali jako danost a ani jsme si nekladli otázku, že ten člověk nás kritizoval spíše za něco, co byl jeho vlastní problém.
Každý se občas kritizujeme a je to přirozené. Člověk se však pomaloučku a po krůčcích může učit vůči sobě zaujímat postoj "laskavosti". Jak to v praxi vypadá? Snažit se k sobě chovat jako svůj vlastní nejlepší přítel. Možná to někomu může připadat zvláštní a nepřirozené, ale zkuste to. Když se nám zdá, že se nám nedaří, co bychom od svého nejlepšího přítele potřebovali slyšet? Často potřebujeme slyšet slova laskavosti a povzbuzení - proto vás všechny chci povzbudit, abyste přesně takto k sobě mluvili. Buďme všichni svým vlastním nejlepším přítelem. Netrestejme se, když se nám nedaří. Všímejme si svých pozitivních stránek a oceňme se za ně. Ptejme se sami sebe - co potřebuji, když jsem smutný/á? Učme se poslouchat svoje potřeby a naplňovat si je - to je také sebelaskavost.
Přeji všem co nejvíce laskavosti vůči sobě:-),
Eva J.